Vánoční svátky se blíží a s nimi přichází i čas na tradiční přípravy. Ať už máte doma vše nachystáno, nebo vás úklid, pečení cukroví a zdobení stromečku teprve čeká, můžete si adventní období zpříjemnit poznáním toho nejzajímavějšího o tradici zdobení vánočního stromku.
Vánoční svátky jsou, tedy alespoň v našich končinách, neodmyslitelně spjaté se zdobením vánočního stromku. Kořeny této tradice sahají do šestnáctého století, odkud pochází také první zmínka o ozdobeném vánočním stromečku. Z pobaltských zemí Estonska, Lotyšska a také Německa se pak tento zvyk postupně rozšířil do dalších koutů světa, až se v roce 1812 objevil poprvé u nás. Tedy alespoň poprvé v tom moderním pojetí, jak ho známe dnes. Připravil ho jako překvapení pro své štědrovečerní hosty ředitel Stavovského divadla Johann Carl Liebich. Znal totiž tuto tradici ze své rodné Mohuče a chtěl vzpomínkou na dětství potěšit své české přátele.
Na náměstích se velké vánoční stromy začaly pravidelně objevovat až o nějakých sto let později, kdy v Brně v roce 1924 slavnostně rozsvítili „Strom republiky“. Za tímto prvním ozdobeným stromem na náměstí stojí ale trochu jiný příběh, jehož hlavní postavou je spisovatel a novinář Rudolf Těsnohlídek. Ten, poznamenán chmurným příběhem, kdy v lese před Vánoci našel malé plakající batole, inicioval sbírku na chudé děti, a to právě pod rozsvíceným stromem na brněnském náměstí Svobody. Inspirací mu byla dánská Kodaň, kde takové sbírky pořádali v předvánočním období pravidelně.
Za předchůdce vánočního stromku se dá považovat chvojka, která se věšela špičkou dolů na vchodové dveře domů. Za tímto zvykem stála pověrčivost. Ovocem ozdobená jedle nebo její část měla fungovat jako lest na mrtvé, kteří se najedli a nechtěli nikomu ublížit či zaujmout jeho místo u štědrovečerní stolu. Postupně se pak chvojka zvenčí dostala až dovnitř do domácnosti, kde se věšela nad stůl.
Každoročně se v Česku během adventu prodá zhruba 1,2 až 1,3 milionu vánočních stromků. Nejoblíbenější jsou tradičně živé stromky, které si u některého z prodejců pořizuje zhruba třetina domácností. Umělé stromky preferuje asi 15 % domácností. Podstatná část Čechů získává stromek mimo maloobchodní síť, například ve vlastním lese nebo náletu. Podle statistik je takových stromků, které nepocházejí z maloobchodní sítě, každoročně 200 až 250 tisíc.
Mezi nejoblíbenější druh patří jedle kavkazská, jejíž velkou výhodou je dlouhá trvanlivost a bohaté voňavé jehličí. Snad jedinou nevýhodu může představovat vyšší pořizovací cena. Jedle nejčastěji pochází ze zahraničí, zejména Dánska, kde kvůli vysoké poptávce založili nové plantáže. Do vánoční výšky dvou metrů dorůstá jedlička 12 let. Mezi další oblíbené, již spíše ale okrajově zastoupené druhy, patří smrky – pichlavý a ztepilý, anebo borovice. Ne všude ale dominují jehličnaté stromy; v končinách s teplejším podnebím, například v zemích latinské Ameriky, zdobí palmy nebo dokonce kaktusy.
Když se někde strom pokácí, ať už vánoční nebo kterýkoliv jiný, měl by se zase vysadit. Toho si je dobře vědoma i společnost MetLife, mezi jejíž dlouhodobé závazky v oblasti udržitelnosti patří i výsadba stromů po celém světě. V Česku se MetLife již několikrát spojila s neziskovou organizací Sázíme stromy, která sází dřeviny všude tam, kde to dává smysl. Naposledy spolu nezisková organizace a MetLife spolupracovaly na podzim v obci Kačice, kde v rámci tvorby nového odpočinkového parku dobrovolníci vysadili již přes tisíc keřů.